První zmínka o obci v písemných historických pramenech je činěna v listině, kterou kníže Soběslav II., mladší bratr vládnoucího knížete Vladislava I., daroval dvůr Obora cisterciáckému klášteru v Plasech. Nedatovaná listina je historiky zařazena do období okolo roku 1175. Klášterním majetkem byla Obora do roku 1421, kdy ji společně s jinými vesnicemi zapsal král Zikmund Lucemburský Bedřichovi z Kolovrat, který je připojil k panství svého hradu Libštejn. Za Kolovratů se ves Obora stala součástí panství Kaceřov, které po smrti Albrechta z Kolovrat vyplatil v roce 1513 plaský opat Jan. Panství bylo zastavováno. Významným vlastníkem se stal Florián Griespek z Griespachu, který v roce 1543 obdržel od plaského kláštera další část majetku a to zástavu na město Kralovice a od krále možnost vyplatit další bývalé vesnice klášterství. Florián Griespek zemřel 29. 3. 1588 a zůstali po něm synové Václav, Ferdinand, Karel, Vratislav, Jan Jiří, Jaroslav Bedřich a Blažej. Díky tomu, že se Griespekové odklonili od katolického vyznání a stali se protestanty, začali se významně angažovat v politice protestantských stavů. Po bitvě na Bílého hoře byl jejich majetek konfiskován. Na žádost opata a konventu kláštera v Plasích byly konfiskované griespekovské statky postoupeny darem této církevní instituci. Klášteru náležela ves Obora do roku 1785, kdy císař Josef II. zrušil cisterciácké opatství v Plasech a jeho jmění pak spravoval Náboženský fond. Bývalé klášterní panství získal ve veřejné dražbě v roce 1826 Klemens Václav Lothar kníže Metternich. Metternichové zde byli vrchností až do roku 1850, kdy byla ukončena patrimoniální správa.
V obci Obora byl v roce 1350 plaským klášterem postaven kostel zasvěcený sv. Michaelovi Archandělu. Když klášter získal po Bílé hoře svůj bývalý majetek zpět, byl kostel v roce 1708 barokně přestavěn. Věž byla ke kostelu přistavěna v roce 1710 za opata Eugena Tyttla, jak svědčí jeho znak nad vchodem do věže.
Jméno Obora má stejný význam jako německé "Thiergarten". Jde o místo kde se chovala zvěř v ohrazené části lesa, obvykle vysoká a spárkatá zvěř. V dávné minulosti byl majetek obce v terénu vyznačen vykopaným a dosud patrným příkopem, který se pravidelně obnovoval. V souvislosti s existencí příkopu, který ves v podstatě obepíná a "ohrazuje", je v obci tradováno odvození jména obce právě od tohoto příkopu. Oborští obyvatelé na závěr každého roku pořádají tradiční slavnost, jejíž součástí je obejití vesnice po hranicích obecního majetku tvořených příkopem.
Popis obecního znaku: V modro-stříbrně polceném štítě se zeleným lemem vpravo tři zlatá kosmá břevna, vlevo vztyčený plamenný meč obklopený plaménky, vše červené. Lem symbolizuje pojem obora, z kterého je odvozen název obce. Modrá polovina se zlatými kosmými břevny je polovinou základního rodového erbu Griespachů, ale také lze přijmout inspiraci znakem cisterciáků. Plamenný meč je atributem sv. Michaela Archanděla, kterému je zasvěcen místní kostel.
Popis obecní vlajky: Bílý list se zeleným lemem širokým jednu osminu šířky listu. V žerďové části bílého pole svislý modrý pruh, široký jednu třetinu délky listu, se třemi žlutými kosmými pruhy vycházejícími z lichých šestin žerďového pruhu a ze sudých šestin vlajícího okraje pruhu. Vedle modrého pruhu v bílém poli vztyčený plamenný meč obklopený plaménky, vše červené. Vlajka opakuje podobu znaku.